ŘÍM – Veni, vidi, vici (2. část)

Řím je považován za „Věčné město“. Při míjení těch mnohočetných vykopávek si uvědomíte, že tento název je více než výstižný. Přežil války, otroctví, mor, šílené císaře, … a přesto stále stojí a pyšní se svou nádherou.

Náš výlet byl zaměřen na poznávání Říma, hlavními body byly nejoblíbenější turistické atrakce, dobré jídlo a káva. To vše však v klidnějším tempu, beze spěchu, prostě tak, jak to dělají Italové. Pro úplně maximální relax jsme si také naplánovali jeden den u moře, který splnil všechna naše očekávání. Co tedy stojí za to vidět, kam nechodit a za kolik?

 

Památník Viktora Emanuela II.

Pro mě jednoznačně ta nejkrásnější stavba. Proč? Pokud se chystáte do Říma neustále slyšíte jen o Koloseu, Vatikánu, Fontáně di Trevi a podobně. Nic jiného tam vlastně ani nečekáte. Takže když přijedete tramvají na konečnou a vystoupíte před tímto monumentem, nechápete, co to před vámi stojí. Obrovský honosný památník, celý z mramoru. Zdobí ho vysoké sloupy, okřídlení koně a nekonečné schody. Fotka zdaleka nevystihuje ten pocit, který máte když stojíte nahoře uprostřed a cítíte se tak malí. Neustále dumáte nad tím, jak jen ty velké sloupy mohli postavit a jak dlouho jim to trvalo. Další výhodou byl přilehlý parčík, kde si můžete odpočinout a vydat se směr Koloseum. Vše zdarma!

Památník Viktora Emanuela II.

Koloseum

Při návštěvě Kolosea jsem zažívala podobné pocity jako když jsem se dostala na Velkou čínskou zeď. Pokud jde o velmi známou památku, o které se často mluví a je na mnoha fotkách, je tak nějak přirozené, že si ji zidealizujete. V mysli si ji přetvoříte na obří stavbu, plně zachovalou, bez lidí či jiných vad na kráse. A to je právě ta chyba. Výsledkem je zákonitě zklamání. Nebo nepříliš velké nadšení, stejně jaké jsem prožívala při návětěvě Kolosea. Čekala jsem, že bude větší. Obrovské a rozlehlé. Ale není. Zavítali jsem i dovnitř (lístek online stojí 14 €) přímo do arény, kde se odehrávaly všechny ty boje na život a na smrt. Lidí mraky, jak jinak, a nouzový východ v podobě docela úzkých schodů mě nijak neuklidnil. Popravdě bych se bez návštěvy Kolosea obešla, ale pak si člověk řekne, že když už je tam, měl by to vidět. A je to vcelku pěkná podívaná, zvlášť část, kde jsou z části odkrytá sklepení a částečně zakrytá, takže to stále simuluje zem, na které se bojovalo.

Forum Romanum

V rámci vstupenky do Kolosea máte i vstup do Forum Romana. Forum Romanum na mě trochu působilo dojmem, že co kde vykopali, tam to dali, protože jde o více různorodých kousků na jednom místě. Ale i to má své vysvětlení, původně se totiž jednalo o antické náměstí, které bylo centrem veškerého dění. Probíhali zde jak slavnosti, tak trhy, soudy a určitě také nejeden boj. Stěžejním bodem jsou tři mohutné sloupy, u kterých je s podivem, že stále stojí. Návštěvu Forum Romana určitě doporučuji, je to pěkná procházka, kde se lidé rozptýlí a je stále na co se dívat. Navíc téměř zadarmo.

Fontána di Trevi

Dalším překrásným skvostem Říma je nádherná fontána di Trevi s tyrkysově průzračnou vodou, vytesaná z mramoru a s majestátním Neptunem v čele. Je to něco, u čeho naprosto ztratíte slova a jen stojíte a kocháte se. Atmosféra je zde naprosto úžasná i přes ty davy lidí. Je to jedna z věcí, kterou rozhodně nesmíte vynechat! Pověra tvrdí, že pokud si k ní stoupnete zády a hodíte do ní minci, do Říma se určitě vrátíte. Tak uvidíme.

Pantheon

Na Pantheon jsme narazili náhodou, po cestě k fontáně di Trevi. Impozantní stavba, která už opravdu něco pamatuje. Uhlově šedý chrám s několika sloupy působil velmi chladně a dramaticky. Pantheon byl původně zasvěcen bohům později Panně Marii. Dovnitř jsme nezavítali, dlouhá fronta nás odradila, takže nevím, kolik je vstupné.

Vatikán

 Vatikán je místo, kde se setkávají věřící s nevěřícími, staří s mladými a lidé všech ras a národností. Pokud se do Vatikánu také chcete podívat, doporučuji si vybrat poslední neděli v měsíci, kdy je vstup zdarma. Mohlo by se zdát, že tam budou fronty, což byly, ale díky tomu, že se neřešily žádné vstupenky byl průchod plynulý a rychlý. Zvolte vhodné oblečení, žádná odhalená břicha, kolena a ramena, žádné sandály. Po tom, co projdete bezpečnostními branami se ocitnete na Svatopetrském náměstí, které je opravdu ohromné. Chvilku trvá, než se tam zorientujete, ale pak už jdete najisto a to do Baziliky svatého Petra. Uvnitř baziliky je to krásné, vše zdobené a je až s podivem, co všchno lidé dokázali vytvořit. Pokud máte čas a chuť vystoupejte (za menší poplatek) až nahoru do kopule, kde je rozhled na celý Řím. My trochu spěchali, jelikož jsme ještě chtěli stihnout Sixtinskou kapli, takže jsme vyrazili hned dál. V tuto chvíli jsem doplatila na to, že jsem si Vatikán moc nenastudovala, a proto jsem čekala, že Sixtinská kaple a Vatikánské muzeum bude někde poblíž uvnitř Svatopetrského náměstí. Kdepak. Musíte vyjít ven z náměstí a po cca 300 metrech narazíte na dlouhou řadu, která vede k Vatikánskému muzeu. Uvnitř muzea opět probíhají kontroly a pak už můžete vyrazit směrem, který má jasný cíl a to Sixtinskou kapli. Aby jste se do ní dostali, musíte projít celé muzeum a přesně v tu chvíli si začínáte uvědomovat, jak církev byla, je a bude bohatá. Zlato a drahokamy kam se člověk podívá. Malý ukazatel nás upozorňuje, že se pomalu blížíme k Sixtinské kapli. Vede k ní chodba s úzkými schody, které směřují do podzemí. Při vchodu do kaple si téměř ničeho nevšimnete a to hlavně díky tomu, že na vás „naháněči“ křičí, aby jste postupovali dál do kaple. Někde v davu uprostřed je vám dovoleno zastavit se a konečně se rozhlédnout. Je zde freska poslední večeře a spoustu dalších vzácných maleb. Bohužel v tom davu jsem si připadala tak trochu jako ovce, co jde na porážku, které navíc neustále okřikovali, ať jsme tiše. A hlavně ne ani nevytahujte mobil. No, někdo je prostě rebel (vyjímečně ne já, ale můj přítel) a proto tu máte i fotku ze Sixtinské kaple.

Bazilika sv. Petra
Svatopetrské náměstí

Vatikánské muzeum

Sixtinská kaple

Andělský hrad

Cestou z Vatikánu jsme se rozhodli jít pěšky a užít si tak teplého počasí. Šli jsme podél řeky Tibery až jsme pomalu přišli k nějakému hradu. Jednalo se o Andělský hrad, který zas až tak andělsky nevypadal. Nyní slouží jako muzeum se sbírkou zbraní, soch a maleb. Zmoženi z Vatikánu a ukojeni uměním na několik následujících let jsme návštěvu vynechali.

V poslední 3.části se podíváme k moři, budeme relaxovat a užívat si dobré jídlo a skvělou kávu.

A co se z Říma nejvíce líbilo vám?

Napsat komentář