Líná mysl = líné tělo

Každý z nás to zná a každý tam už byl. Psychická únava zlomila i naše tělo. Máte starosti a myšlenky na pohyb vás ještě více stresují. A tak si v tom každodenním stereotypu líné mysli ani nevšimnete, že už jste necvičili týden, měsíc nebo půl roku. Všimne si toho až vaše tělo. Jemnými náznaky (jako je třeba pocit neklidných nohou či problémy s usínáním) vám začne dávat najevo, že by to chtělo nějaký pohyb. Spálit tu energii navíc, kterou denně přijímáte. I já se do této fáze dostala a chci z ní rychle ven. Začneme tedy postupně. Jak se po pauze vrátit zpět ke cvičení?

  • Odhodlání

První věcí, kterou je potřeba udělat je přeprogramování mysli. Zkuste si uvědomit, proč to všechno děláte a dostatečně se motivovat. Na ženy dost zabírá představa nového, třeba o číslo menšího, oblečení. Dobře také funguje oblíbený kousek oblečení z minulosti, do kterého jste se kdysi vešli. Vylovte tedy ze dna skříně vaše oblíbené džíny z doby vaší největší slávy štíhlosti a dejte si je na hodně viditelné místo. U mužů zafunguje spíš představa pevného břicha a vyrýsovaných paží (opravte mě, jestli se mýlím) a toho, že si každá bude chtít na ty „buchty“ sáhnout. Takže si to srovnejte v hlavě a pomalu začněte hledat další benefity, které jsou s pohybem spojeny, ne jen ty vizuální. Mám na mysli třeba lepší kondici (přestat se zadýchávat po 10 schodech určitě není na škodu), plnohodnotný spánek po skvělém tréninku či zbavení se každodenní bolesti zad. Benefitů je opravdu nespočet.

  • Pohyb hrou

Najděte si činnost, která vás baví. Nemá cenu se nutit do běhání, jen proto, že je to teď in. Každý jsme jiný a každému vyhovuje jiný druh sportu. Někdo preferuje a potřebuje výbušnější typ cvičení (kruháč, box či TRX), jiní si naopak užívají klidnější aktivity jako je jóga či chůze. Nic z toho není špatně. Nejlepší je samozřejmě pravidelná kombinace obou druhů aktivit, ale pro začátek si vyberte to, co vás baví nejvíc. A vydržte u toho. Nedávno jsem četla, že tělu trvá 21 dní, než si vytvoří nový návyk. Funguje to? To si lze ověřit snad jen tím, že to vyzkoušíme sami na sobě.

  • Motivvace

Sledujte a následujte (skutky) lidí, kteří vás inspirují a motivují. A pokud v tom nechcete „jet“ sami, přemluvte a dostatečně namotivujte kamaráda/ku ať jde do toho s vámi. Úplně nejlepší je cvičit s partnerem či partnerkou. Najít si sport, který baví vás oba a provozovat ho co nejčastěji. Nejen, že spolu trávíte víc času, utužujete vztah, ale také se učíte řešit konflikty, kterých opravdu není málo, pokud jste dva soutěživí cholerici. Jedno úskalí partnerské cvičení však má – pravděpodobnost, že to vzdáte a půjdete se věnovat příjemnějším činnostem (válení se na gauči a ládování chipsů při sledování filmu jsem teď vážně na mysli neměla J). Pokud partnera/ku neukecáte, nezbývá, než vyrazit sám. I to má své nesporné výhody, protože neznám větší relax, než si pustit hudbu do uší a vyrazit ven. Jen tak, sám se sebou a svýma myšlenkama. K nezaplacení.

  • Respektujte své tělo

Nechoďte přes vaše limity, necvičte, když vám není dobře. Poslouchejte své tělo. Pokud si jednou nepůjdete zacvičit, svět se nezboří. Zbytečně nic „nepřepalte“ a tělo nestresujte, jinak přijde úraz.

  • Odměna

S motivací přímo souvisí další bod – odměna. Protože, co člověka motivuje víc než představa pevného těla? Další (nejlépe hmatatelná) odměna. Někomu stačí pocit dobře odvedené práce, pochvala, a nás obyčejné povrchní smrtelníky potěší třeba nový kousek do šatníku. Další skvělou odměnou může být nový komplet na cvičení, sporttester či ty běžecké tenisky, o jejichž koupi už rok uvažujete. Prostě něco, co vás ještě více podpoří v tom, abyste právě teď nepřestali. Dobrým  Mezi zakázané odměny pak patří zákusky a sladkosti všeho druhu.

  • Cesta je cíl

Nikdy však nezapomínejte na to nejdůležitější – samotná cesta je cíl. Celý proces má být zábavou a má přinášet pozitivní pocity. Neberte cvičení jako něco, co chcete mít rychle za sebou, ale přirozeně ho importujte do svého života. To je to oč tu běží.

 

 

Napsat komentář