Doba polyesterová

Určitě si všichni vzpomínáte, jak jsme se ve škole učili o časové ose, době kamenné, bronzové a železné. Myslím, že i 21. století by zasloužilo nějaké podobné pojmenování. A pokud bych jej měla vybrat já, nepojmenovala bych jej jinak než “Doba polyesterová”.
Ale pojďme úplně na začátek, tam, kde mě toto označení napadlo. Nedávno jsem procházela obchody s oblečením s úmyslem něco pěkného “ulovit“. Zavítala jsem do známých módních řetězců, kam chodí nakupovat většina populace. A dost mě to vyděsilo. Polyester kam se podíváš a na co sáhneš. Jelikož mám oděvní vzdělání, tak se ve vláknech/materiálech, střizích a samotné výrobě tak trochu vyznám. Už mě nepřekvapí, když se na tričku přetáčí švy, na kalhotách jedna nohavice či se mikina začne žmolkovat již po prvním vyprání. Sice to nechápu (oprava – po pár návštěvách v Číně už to chápu, kde se stala chyba), ale naučila jsem se s tím žít a akceptovat to. A hlavně vím, že poptávka určuje nabídku. A to ve všem. Což je ten nejdůležitější faktor. A taky, že lidé jsou občas ignoranti.
Vemte si jako příklad kvalitu potravin v Čechách. Ze všech stran slyším, jak jsme “popelnicí Evropy”, a že nám sem vozí samé nekvalitní jídlo. To je pravda. Také slýchávám o tom, jak dřív (v době uzavřených hranic) bylo dobře, protože v krámě měli jen jeden jogurt, ale zato ten pravý. A pak ti stejní stěžovační lidé jdou a koupí si “jogurt” zahuštěný modifikovaným škrobem, který viděl jogurtové kultury maximálně tak z vlaku a ještě se diví, že to chutná jinak. Hlavně, že je v akci a za pár korun. To jsou přesně ti jedinci, kteří umí jen lamentovat, ale nechápou, že tu změnu mohou udělat oni sami. Svým jednáním, svým každým nákupem.
A stejné je to i s módním průmyslem. Dřív si naše babičky či maminky koupily kabát, který jim vydržel celý život. Ba co víc, občas jej zdědily další generace. No, určitě ten kabát nebyl z polyesteru! Nebudu vás zatěžovat sáhodlouhými informacemi o tom, co to ten polyester vlastně je, takže jen v krátkosti to nejdůležitější:
“Polyester (PES) – syntetické/umělé vlákno, které vzniká zvlákňováním přes trysku (vlákno tedy může mít různé průřezy – což ovlivňuje jeho finální vlastnosti). Často vyráběn z recyklovaných PET lahví. Mezi jeho vlastnosti patří výborná schopnost odvodu potu a rychlé schnutí. Je proto vhodný především pro sportovní aktivity, kdy docílíme toho, že tričko nás nebude po výkonu chladit, jako třeba triko z bavlny. Ale pozor, po tom, co se v triku z polyesteru zpotíte, je potřeba jej vyprat před dalším nošením! Velmi dobře totiž “nasává” pachy. Dalšími vlastnostmi jsou také nízká mačkavost, prodyšnost a vysoká žmolkovitost.“
Ti co si umí spočítat jedna a jedna už ví, kam celým tímto článkem mířím. Polyester se určitě vyplatí použít pro sportovní oděvy, kde zaručí skvělé užitné vlastnosti, ale rozhodně ne do každodenního pracovního života (leda byste byl trenér/ka ve fitku). Takže rozhodně si pro běžné nošení nekupujte halenky, tílka, šaty, sukně, kalhoty apod. z polyesteru. Nejen, že vám v nich bude teplo a ne moc příjemně, ale navíc po prvním zpocení (sebelepší antiperspirant vás nezachrání) se přestane cítit dobře a začnete být víc “cítit”, respektive vaše oblečení. Dejte proto přednost přírodním materiálům, jako je bavlna, len, hedvábí, vlna a jejich směsi. Cenově mohou být dostupné stejně, jako jejich polyesteroví konkurenti navíc vaše pokožka bude moct dýchat.
Poselství tohoto článku má však jít více do hloubky. Vždy, když se dělají věci masově, dopad na celek jako takový je rapidnější. Proto, až půjdete příště nakupovat oblečení, podívejte se na interetiketu a přečtěte si materiálové složení. Rozmyslete si, jestli ty polyesterové šaty v akci na tu jednu sezónu opravdu potřebujete. Nezahlcujte sebe, svoji domácnost ani planetu plasty. Vaše děti vám za to jednou jistě poděkují.

2 Comment

  1. „[…] To jsou přesně ti jedinci, kteří umí jen lamentovat, ale nechápou, že tu změnu mohou udělat oni sami. Svým jednáním, svým každým nákupem. […]“

    Toto je přesně ten problém a netýká se to pouze potravin nebo módy. Vždy (nenapadá mě z hlavy jediný příklad, kde by to bylo jinak) za vše může koncový zákazník nebo obecně člověk, který danou situaci kritizuje, ale nedělá nic pro její změnu, případně ji dokonce podporuje. To samé bylo třeba s palmovým olejem, kde každý kupoval vše s ním, protože to bylo levný, než začalo být „cool“ ho odmítat (díky hořícím pralesům a vystrašeným orangutanům). Kdo ví, třeba se jednou zvedne vlna proti nekvalitním jogurtům nebo polyesterovému oblečení. Do té doby se ale bude dělat pořád, protože proč ne, když se to prodává a i ti, co na něj nadávají, ho z většiny stejně kupují, protože je to levné.

    1. Milý Pavle, děkuji za tvůj názor. A určitě máš pravdu, že tahle změna je dlouhý proces a možná přijde až s další generací. Ale troufám si říct, že už teď začínají být vidět první vlaštovky a to je dobře.

Napsat komentář